Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Bubeneč

(1)

(1) Staniční budova Praha - Bubeneč, duben 2004.

Železniční stanice Praha - Bubeneč je umístěno ve stejnojmenné pražské čtvrti těsně před začátkem Stromovky, kterou také železnice prochází. V okolí nádraží se nachází převážně starší zástavba.
Stanice v Bubenči byla uvedena do provozu společně s tratí Severní státní dráhy z Prahy do Lovosic v roce 1850. Město Bubeneč bylo v roce 1922 připojeno ku Praze a původní název stanice Bubeneč byl změněn na současný Praha - Bubeneč v roce 1942.

(2)

(2) Nákladní vlak s lokomotivou řady 163 "peršing" v Praze - Bubenči, září 2001.

Bubenčí procházející trať má dnes v úseku z Prahy do Kralup nad Vltavou číslo 091 a z Kralup nad Vltavou přes Roudnici nad Labem a Ústí nad Labem do Děčína pokračuje pod číslem 090. V celé délce je dvoukolejná a elektrifikovaná. Stanice Praha - Bubeneč leží dle staničení v km 415,2 (od Vídně trasou Severní dráhy císaře Ferdinanda).

(3)

(3) Motorový vůz řady 810 "orchestrion" na příměstské železniční lince Praha-Libeň - Roztoky u Prahy ve stanici Praha - Bubeneč, červen 2005.

Jednopatrová staniční budova pochází z doby zahájení provozu a dochovala se v téměř původní podobě dodnes. Budova ústí průčelím do Goethovy ulice. Ke kolejišti přicházejí cestující z ulice širokou chodbou, která je vybavena lavičkami a slouží zároveň jako čekárna. Výdejna jízdenek zde není umístěna, ale její okénko vede na kryté nástupiště.

(4)

(4) Chodba ve staniční budově slouží zároveň jako čekárna. Leden 2006.

Před staniční budovou se nacházejí čtyři koleje, všechny dopravní. Vlaky mohou stavět u prvních tří z nich.
V dopravní kanceláři je přítomen jeden pohotovostní výpravčí a jeden staniční dozorce. Traťové zabezpečovací zařízení je řešeno formou automatického bloku. Provoz ve stanici je řízen dálkově ze ŽST Praha - Holešovice. Jediná výhybka mezi 7. a 9. manipulační kolejí je určena k přestavování ručně na místě, v současnosti už se tyto koleje však neprojíždějí.

(5)

(5) Okénko výdejny jízdenek na krytém nástupišti u dopravní kanceláře, leden 2006.

V Bubenči zastavují zejména osobní (zastávkové) vlaky. V Praze jsou ukončeny na Masarykově nádraží (poslední večerní vlak jede na hlavní nádraží a zpět), jejich druhou konečnou jsou Kralupy nad Vltavou nebo Roudnice nad Labem. Ve špičkách pracovních dnů jezdí vlaky v pravidelném intervalu 30 minut, v ostatních obdobích 60 minut. Od 19. dubna 2004 je přes stanici Praha - Bubeneč vedena také příměstská železniční linka Praha-Libeň - Roztoky u Prahy. Ta je v provozu pouze v pracovní dny od 5.30 do 20.00 hodin, a to v intervalech přibližně 30 minut ve špičce a 60 minut v sedle.
Jedinou výjimkou mezi osobními vlaky je rychlík z Chomutova přes hlavní nádraží do Prahy Vršovic, jedoucí mimo pracovní dny po 19. hodině.

(6)

(6) Nejstarší česká provozní parní lokomotiva "kafemlejnek" 310.006 z roku 1879 v Praze - Bubenči, září 2001.

Úsek tratě Praha - Vraňany spadá do tarifních pásem Pražské integrované dopravy, z toho v úseku Praha - Kralupy nad Vltavou je zavedena plná integrace, na zastávkových a spěšných vlacích lze tedy využívat i vybrané druhy jednotlivých jízdenek PID. Každá železniční stanice i zastávka v tomto úseku je vybavena označovacími strojky těchto jízdních dokladů.

(7)

(7) V červnu 2005 ještě vlečka do Císařského mlýna protínala hlubokým zářezem vrch Pecka. Na začátku roku 2006 byla snesena.

Zastávkové vlaky z Prahy do Kralup nebo Roudnice jsou obsluhovány zejména staršími elektrickými jednotkami "panťáky" řad 451 a 452 nebo dvoupatrovými řady 471.
Příměstskou železniční linku obsluhovaly po jejím zavedení nejdříve krátce moderní dvoupodlažní elektrické jednotky řady 471, později na ní byly pro nízké využití nahrazeny staršími jednotkami řad 451 a 452. Od začátku platnosti nového grafikonu vlakové dopravy 12. prosince 2004 je linka obsluhována sólo motorovými vozy řady 810 "orchestriony". V nich je navíc od 13. června 2005 zaveden specifický způsob odbavování (provoz bez průvodčího), stejně jako na posledním večerním vlaku na tratě 091.
Rychlík z Chomutova je tvořen zejména soupravami v čele s motorovými vozy řad 843 a 854.

(8)

(8) Snesená vlečka do Císařského mlýna na začátku zářezu vrchem Pecka, duben 2006.

Železniční stanice Praha - Bubeneč má význam i pro nákladní dopravu, ale nákladní vlaky už tudy pouze projíždějí. Z bubenečského nádraží už nevychází žádná železniční vlečka. Jako poslední se do začátku roku 2006 zachovala vlečka vedoucí od holešovického zhlaví stanice (vpravo od tratě v pohledu od Holešovic) hlubokým zářezem ve vrchu Pecka do bývalé papírny v Císařském mlýně.
Vlečka k teplárně Juliska, která byla v minulosti i elektrifikována (odbočovala z roztockého zhlaví vlevo od tratě v pohledu od Holešovic), byla snesena již dříve a připomínají ji pouze dva opuštěné mosty - přes ulice Podbabskou a Pod Paťankou.

(9)

(9) Těleso snesené vlečky do teplárny Juliska na mostě přes Podbabskou ulici v lednu 2006.

K nádraží v Bubenči jezdí autobusová linka MHD číslo 131, vedená v trase Hradčanská - U Matěje - Bořislavka. Ve směru na Bořislavku má linka přímo před staniční budovou zastávku Nádraží Bubeneč, v opačném směru staví pouze za rohem po trase směrem k Bořislavce na zastávce Nemocnice Bubeneč.

(10)

(10) Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 3241 (r. v. 1999, garáže Řepy) na lince 131 v zastávce Nádraží Bubeneč v lednu 2006.

Směrem z Bubenče na Roztoky má výhledově mezi stanicí Praha - Bubeneč a zastávkou Praha - Sedlec vzniknout nová zastávka ČD Praha - Podbaba, ke které by měla být prodloužena tramvajová trať z dnešní smyčky Podbaba. Podle některých studií by mohly tramvaje jezdit až do Suchdola. Dnes se v lokalitě možné budoucí zastávky nachází autobusová zastávka "V Podbabě".

Zpět na hlavní stranu