Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Bubny

(1) Celkový pohled na železniční stanici Praha - Bubny z hotelu Hilton, duben 2005.

Železniční stanice Praha - Bubny leží na tratích číslo 091 Praha - Kralupy nad Vltavou a 120 Praha - Hostivice - Kladno - Žatec - Chomutov. Trať číslo 091 je dvoukolejná a elektrifikovaná a jsou po ní vedeny vlaky kategorií osobní (zastávkový) až EuroCity, zatímco trať 120 jednokolejná a neelektrifikovaná a jezdí po ní vlaky kategorií osobní až rychlík.
Staniční budova je dle staničení umístěna v km 412,1 tratě 091 (od Vídně trasou Severní dráhy císaře Ferdinanda), což odpovídá km 0,4 tratě 120.

(2) Staniční budova ŽST Praha - Bubny, leden 2004.

Staniční budova ŽST Praha - Bubny se nachází v těsné blízkosti rušné Bubenské ulice, její průčelí však nevede přímo do této ulice, ale na dlážděný dvorek. S Bubenskou ulicí tento dvorek spojuje úzká ulička, kde všímavého chodce zarazí kolej bývalé vlečky v úpravě "odnikud nikam". Vyústí pod betonem, překříží uličku a zmizí pod asfaltovým chodníkem.

(3) Zleva souprava 810 + Btax + 810 + Btax na osobním vlaku do Rakovníka a 854 + Btn + Btn na rychlíku do Chomutova v ŽST Praha - Bubny v době výluky úseku na Masarykovo nádraží, srpen 2006.

Provoz na prvním úseku Severní státní dráhy z Prahy do Lovosic (dnešní trati číslo 091) byl zahájen již v roce 1850, tehdy však vlaky místem dnešního bubenského nádraží pouze projížděly. V roce 1868 byla prodloužena trať Buštěhradské dráhy z Brusky (dnešní ŽST Praha - Dejvice) do Buben, kde se napojila na Severní státní dráhu (dopravce Společnost státní dráhy) a vlaky po ní mohly pokračovat na pražské (dnešní Masarykovo) nádraží.
Nádraží v Bubnech bylo zbudováno v letech 1866 - 1875. Jeho součástí se staly i dílny pro opravy vozidel a kruhová výtopna.

(4) Elektrická jednotka řady 452 odstavená v areálu nádraží Praha - Bubny, červen 2005.

Železniční stanice nesla po svém zprovoznění název Bubna, později Bubny a od roku 1941 současný Praha - Bubny. Aby se odlišil areál Buštěhradské dráhy od Společnosti státní dráhy, byl užíván pro část spadající k trati na Kladno název Bubny - horní nádraží a pro část obsluhující trať do Kralup a Lovosic název Bubny - dolní nádraží, později Bubny - nákladové nádraží.

(5) Stavědlo 3, vodárna a remíza Buštěhradské dráhy v Praze - Bubnech, červen 2005.

Současné kolejiště železniční stanice Praha - Bubny je velmi rozlehlé. Dopravních kolejí je zde 17 a k nim je třeba přičíst ještě složitě rozvětvenou síť kolejí manipulačních.
Rozdělení kolejiště na "buštěhradskou" a "státní" část je patrné dosud. "Buštěhradská" část nádraží bližší k nádražní budově není elektrifikována a vzdálenější "státní" zatrolejována je.

(6) Nástupiště u staniční budovy v Praze - Bubnech v prosinci 2005.

Osobní vlaky, a to pouze zastávkové, staví jen v přední části nádraží. Jedná se tedy pouze o vlaky na trati do Kladna. Vlaky na trati do Kralup zadní částí stanice pouze projíždějí. Jsou-li zastávkové, zastavují asi o 400 metrů dále na holešovickém zhlaví stanice, kde je pro ně zřízena zastávka Praha - Holešovice zastávka. Staničení v Bubnech by bylo jednak nebezpečné kvůli nutnosti přecházení cestujících přes větší počet kolejí, jednak by vzhledem k malé vzdálenosti mezi nádražím Bubny a zastávkou Holešovice nemělo význam.

(7) Výdejny jízdenek v Praze - Bubnech v prosinci 2005. V současnosti jsou uzavřeny a jízdenky se vydávají v automatu nebo ve vlaku bez přirážky.

Zastávkové vlaky jezdí po trati 120 v nepravidelných intervalech. Jedná se zhruba o jeden vlak za hodinu. V Praze jsou vlaky ukončeny na Masarykově nádraží. Jejich druhá konečná bývá v Rakovníku, v Kladně - Ostrovci nebo v Kralupech nad Vltavou, kam jedou přes Kladno - Ostrovec. Spěšné vlaky a rychlíky vedené po této trati v Bubnech nestaví.

(8) Vstup do dopravní kanceláře z nástupiště u staniční budovy v Praze - Bubnech v prosinci 2005. Dopravní kancelář sloužila zároveň jako výdejna jízdenek, dnes jsou cestující odbavováni automatem nebo ve vlaku bez přirážky.

Provoz osobních (zastávkových) vlaků je zajišťován nejčastěji soupravami motorových vozů řad 810 s přívěsnými vozy Btax, případně diesel-elektrickými lokomotivami řady 714 "lego" s přívěsnými vozy k vozům motorovým.
Úsek tratě Praha - Kladno - Kamenné Žehrovice spadá do pásem Pražské integrované dopravy a v úseku Praha - Kladno je zavedena plná integrace, v osobních a spěšných vlacích zde tedy platí i vybrané druhy jednotlivých jízdenek PID.

(9) Vstup do haly staniční budovy Praha - Bubny z ulice (nebo spíše ze dvora), prosinec 2005. Minulost připomíná nápis nade dveřmi vpravo.

Současná staniční budova v Praze - Bubnech pochází z roku 1923. Pro cestující je v ní zřízena čekárna, ve které je umístěn pomník železničářům stanice Praha - Bubny padlým a umučeným v letech 1938 - 1945.
Obě okénka výdejen jízdenek již nefungují. Po jejich zrušení probíhal výdej jízdenek v dopravní kanceláři u výpravčích, kam se vstupuje z nástupiště. V současnosti je na nástupišti umístěn automat na jízdenky. Pokud jej cestující nemohou nebo nechtějí využít, jsou odbaveni průvodčím ve vlaku bez přirážky.

(10) V čekárně ve staniční budově je umístěn pomník železničářům stanice Praha - Bubny padlým a umučeným v letech 1938 - 1945. Prosinec 2005.

Stanice Praha - Bubny má velký význam pro nákladní dopravu, ale už zdaleka ne takový, jako v minulosti. Rozsáhlé vlečkové kolejiště vede z pražského zhlaví do firmy ŽOS ATECO, která se zabývá opravami osobních a poštovních vagónů. Tato společnost provozuje i vlastní lokomotivu. Další dosud funkční vlečka vychází z bubenečského zhlaví do Pražské teplárenské. V areálu teplárny v minulosti fungovala i samostatná úzkorozchodná drážka.
Ostatní vlečky v Bubnech už patří minulosti.

(11) Dvoupodlažní vagón Bmto odstavený v Praze - Bubnech v červnu 2005.

Všechna návěstidla železniční stanice Praha - Bubny jsou světelná. Výhybky jsou přestavovány buď ručně na místě zaměstnancem oprávněným řídit posun, nebo ze čtyř stavědel, označených ve směru od Masarykova nádraží čísly 1 - 4. Stavědlo 1 je obsazeno dvěma signalisty, ostatní jedním signalistou (z toho stavědlo 2 jen v denní směně).
Ve staniční budově má v dopravní kanceláři místo hlavní výpravčí a v denní směně také výpravčí vnější služby. V denních směnách od pondělí do pátku je přítomen dozorčí, který má přímý dozor nad výkonem dopravní a přepravní služby v obvodu ŽST Bubny.

(12) Část kolejiště před staniční budovou - manipulační koleje s ručně přestavovanou dvojitou křižovatkovou výhybkou, prosinec 2005.

Význam železniční stanice Praha - Bubny zejména pro průjezd dálkových vlaků poklesl po otevření stanice Praha - Holešovice v roce 1985. Už v 60. letech 20. století se ale uvažovalo o úplném zrušení nádraží, od kterého bylo nakonec upuštěno. V dubnu 2006 bylo vypsáno výběrové řízení na prodej drážních pozemků v obvodu ŽST Praha - Bubny o rozloze 25 ha a v červenci byla podepsána kupní smlouva se společností ORCO OMIKRON, s.r.o., která za ně nabídla 1,1 miliardy korun. Firma chce v lokalitě vybudovat bytové a kancelářeské objekty, obchodní centrum, sportoviště a oddechové plochy a počítá s celkovými investicemi zhruba 20 miliard Kč. Projekt má být ale dokončen až během deseti nebo patnácti let, takže v dohledné době nemusí ještě v areálu docházet k zásadním změnám.
V případě dokončení přestavby by význam stanice pro osobní dopravu vzrostl a pro nákladní by zůstal zachován, protože vytrhané nepoužívané koleje by jí nescházely.

(13) Nákladové kolejiště u kralupského zhlaví stanice vpravo od tratě v pohledu od Prahy připomíná spíše louku. Prosinec 2005.

Přímo u staniční budovy nádraží Bubny se nenachází žádná zastávka MHD. Nejbližšími jsou tramvajová zastávka Veletržní a významný přestupní bod Vltavská, kde se kromě stanice metra a tramvajových zastávek nachází také stanoviště dálkových a nočních městských autobusů. Pokud jsou někdy v Bubnech výlukově ukončeny vlaky od Kladna, mají cestující přijíždějící na nádraží problém výpravní budovu objevit.

(14) Míjení dvou současných zastávkových vlaků mezi Masarykovým nádražím a Bubny na Negrelliho viaduktu v dubnu 2005.

Zpět na hlavní stranu