Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Dejvice

(1)

(1) Míjení vlaků v železniční stanici Praha - Dejvice v září 2003 - vlevo stojící souprava motorového vozu řady 843 (v popředí) a řídícího vozu 943 míří do Prahy, souprava vpravo v čele s lokomotivou řady 742 na Kladno.

Železniční stanice Praha - Dejvice leží na železniční trati číslo 120 Praha - Hostivice - Kladno - Lužná u Rakovníka - Žatec - Chomutov. Nachází se v souvislé městské zástavbě na rozhraní Dejvic a Bubenče. Ze severu je ohraničena Václavkovou a Dejvickou ulicí, z jihu ulicí Milady Horákové, ze západu nadjezdem ulice Svatovítské a z východu přejezdem ulice Bubenečské.

(2)

(2) Výpravní budova z roku 1873 v pohledu z Václavkovy ulice, prosinec 2005.

Ačkoli o tom málokdo ví, dnešní železniční stanice Praha - Dejvice je vůbec nejstarší železniční stanicí na současném území hl. m. Prahy. Její provoz byl zahájen už v roce 1831, kdy sem přijely první vlaky se dřevem na koněspřežné dráze z Lán. "Pražská" konečná tratě byla nazvána Bruska podle nedaleké brány v pražském barokním opevnění. Samotná stanice koněspřežky ovšem ležela za hradbami, tedy mimo území tehdejší Prahy. První železniční stanicí v Praze tak vlastně bylo dnešní Masarykovo nádraží, které sice bylo uvedeno do provozu "až" v roce 1845, ale jako první leželo přímo na tehdejším území města Prahy.

(3)

(3) Nástupiště staniční budovy z roku 1873 v prosinci 2005.

Až do roku 1861 sloužila koněspřežka z Brusky do Lán pouze nákladní dopravě. Kromě dříví se vozilo i uhlí. Osobní doprava se na koněspřežné dráze udržela pouze do roku 1863, kdy byla trať přestavěna na klasickou železnici s parostrojním provozem, kterou provozovala Buštěhradská dráha. Od zavedení parostrojního provozu se nejezdí do Lán, ale na Kladno.

(4)

(4) Čekárna s pokladnami v dejvické staniční budově v prosinci 2005.

V roce 1868 byla prodloužena trať Buštěhradské dráhy z Brusky do Buben, kde se napojila na Severní státní dráhu Praha - Ústí nad Labem - Drážďany (dopravce Společnost státní dráhy) a vlaky po ní mohly pokračovat na pražské (dnešní Masarykovo) nádraží.

(5)

(5) Železniční stanice Praha - Dejvice od kladenského zhlaví, z nadjezdu Svatovítské ulice. Vpravo stavědlo 2 v km 3,9, vlevo od přímé traťové koleje traťmistrovská kolej. Prosinec 2005.

Kromě názvu Bruska bylo současné dejvické nádraží dříve známo také jako Písecká brána. V letech 1925 - 1941 neslo název Dejvice a od roku 1941 Praha - Dejvice.
Podle současného staničení leží stanice Praha - Dejvice v kilometru tratě 3,7 (počítáno ze stanice Praha - Bubny). Trať číslo 120 je dosud jednokolejná a neelektrifikovaná. Stanice Praha - Dejvice má tři dopravní koleje, kromě nichž se před staniční budovou nacházejí ještě dvě koleje manipulační (nejbližší a nejvzdálenější od budovy). Neobvyklá výpravní budova pochází z roku 1873 a vchází se do ní z Václavkovy ulice. Cestujícím v budově slouží výdejna jízdenek. Skryt očím zůstává prezidentský salonek z roku 1937.

(6)

(6) Souprava motorového vozu 810 "orchestrion" s přívěsným vozem Btax na osobním vlaku do Rakovníka ve stanici Praha - Dejvice v prosinci 2005.

Staniční budova není jedinou zajímavou stavbou na dejvickém nádraží. Na opačné straně kolejiště (od Masarykova nádraží v pohledu vlevo od trati) stojí přestavěná budova koněspřežné dráhy, původně přízemní. V jejím sousedství se nachází vodárna z dob parostrojního provozu.

(7)

(7) Pražské zhlaví se stavědlem 1 v km 3,3 a přejezdem Bubenečské ulice, prosinec 2005.

Ke stavění výhybek a návěstidel slouží v Dejvicích dvě stavědla, číslo 1 na pražském a číslo 2 na kladenském zhlaví. Do obvodu stanice patří čtyři návěstidla, na obou stranách stanice vjezdové s předvěstí a odjezdové. Návěstidla u pražského zhlaví jsou světelná a u kladenského zhlaví mechanická.

(8)

(8) Pohled od přejezdu Bubenečské ulice na stavědlo 1 na pražském zhlaví, březen 2007.

Jediná vlečka, která se dochovala do nedávné doby, vycházela z kladenského zhlaví vpravo od trati v pohledu od Prahy a vedla pod nadjezdem Svatovítské ulice do vojenské zásobárny. Dnes už je snesena.

(9)

(9) Kladenské zhlaví s mechanickým odjezdovým návěstidlem, prosinec 2005.

Po trati číslo 120 jsou vedeny vlaky osobní (zastávkové), spěšné a rychlíky. V Dejvicích zastavují všechny. Pražskou konečnou těchto vlaků je Masarykovo nádraží. Opačným směrem jezdí do Kladna, Rakovníka, Kralup nad Vltavou přes Kladno nebo rychlíky až do Chomutova.

(10)

(10) "Zamračená" řady 749 a "šlechtična" 434.2186 před výpravní budovou v Dejvicích při Pražském železničním dni 20. září 2003.

Úsek tratě Praha - Kladno - Kamenné Žehrovice spadá do pásem Pražské integrované dopravy a v úseku Praha - Kladno je zavedena plná integrace, v osobních a spěšných vlacích zde tedy platí i vybrané druhy jednotlivých jízdenek PID.
Jedním směrem jedou od čtyř hodin ráno do půlnoci vlaky jednou až dvakrát za hodinu. S ohledem na to, že je širá trať jednokolejná, se v Dejvicích vlaky často míjejí.
Provoz je zajišťován nejčastěji soupravami motorových vozů řad 810, 843 a 854 s vozy přívěsnými resp. řídícími, případně diesel-elektrickými lokomotivami řady 714 "lego" s přívěsnými vozy k vozům motorovým.

(11)

(11) Na opačné straně kolejiště než současná staniční budova stojí přestavěná původní budova pražsko-lánské koněspřežky a vodárna Buštěhradské dráhy. Prosinec 2005.

V posledních letech se uvažuje o přestavbě tratě z Prahy do Kladna na dvoukolejnou a o její elektrifikaci. Zároveň by měl vzniknout jakýsi záhyb této tratě, který by obsloužil také ruzyňské letiště a spojil jej s centrem obou měst. V této souvislosti se diskutovalo o tom, zda by bylo lepší obsloužit letiště železnicí či prodloužením trasy metra A z Dejvické. Nakonec bylo rozhodnuto o realizaci obou projektů, na zahájení ani jednoho z nich se však nedostávají finanční prostředky.

(12)

(12) Z kladenského zhlaví vycházející vlečka vojenské zásobárny byla již snesena. Prosinec 2005.

Pokud by byla trať podle projektu přestavěna na dvoukolejnou, stala by se z Dejvic pouze zastávka bez výhybek. Ta by byla zahloubena pod zemí, aby mohl být zrušen úrovňový přejezd Bubenečské ulice. Podzemní zastávka by měla ostrovní nástupiště s jednou kolejí z každé strany, které by bylo spojeno podchodem s vestibulem stanice metra Hradčanská.

(13)

(13) Předvěst mechanického vjezdového návěstidla stanice Praha - Dejvice ve směru od Kladna v km 5,1. Prosinec 2005.

V těsné blízkosti železniční stanice Praha - Dejvice, ale na opačné straně kolejiště než výpravní budova, leží na ulici Milady Horákové zastávka tramvají a městských, regionálních i dálkových autobusů Hradčanská a pod ní i stejnojmenná stanice trasy metra A. Na straně výpravní budovy je ukončena v ulici Pod Kaštany autobusová linka číslo 131. Její konečná je nazvána rovněž Hradčanská.

(14)

(14) Karosa B 732 ev. č. 5685 (r. v. 1990, garáže Řepy) na konečné linky 131 Hradčanská v ulici Pod Kaštany, duben 2006.

Zpět na hlavní stranu