Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Dejvice

(1) Míjení vlaků v železniční stanici Praha - Dejvice v září 2003 - vlevo stojící souprava motorového vozu řady 843 (v popředí) a řídícího vozu 943 míří do Prahy, souprava vpravo v čele s lokomotivou řady 742 na Kladno.

Železniční stanice Praha - Dejvice leží na železniční trati číslo 120 Praha - Hostivice - Kladno - Lužná u Rakovníka - Žatec - Chomutov. Nachází se v souvislé městské zástavbě na rozhraní Dejvic a Bubenče. Ze severu je ohraničena Václavkovou a Dejvickou ulicí, z jihu ulicí Milady Horákové, ze západu nadjezdem ulice Svatovítské a z východu přejezdem ulice Bubenečské.

(2) Výpravní budova z roku 1873 v pohledu z Václavkovy ulice, prosinec 2005.

Ačkoli o tom málokdo ví, dnešní železniční stanice Praha - Dejvice je vůbec nejstarší železniční stanicí na současném území hl. m. Prahy. Její provoz byl zahájen už v roce 1831, kdy sem přijely první vlaky se dřevem na koněspřežné dráze z Lán. "Pražská" konečná tratě byla nazvána Bruska podle nedaleké brány v pražském barokním opevnění. Samotná stanice koněspřežky ovšem ležela za hradbami, tedy mimo území tehdejší Prahy. První železniční stanicí v Praze tak vlastně bylo dnešní Masarykovo nádraží, které sice bylo uvedeno do provozu "až" v roce 1845, ale jako první leželo přímo na tehdejším území města Prahy.

(3) Nástupiště staniční budovy z roku 1873 v prosinci 2005.

Až do roku 1861 sloužila koněspřežka z Brusky do Lán pouze nákladní dopravě. Kromě dříví se vozilo i uhlí. Osobní doprava se na koněspřežné dráze udržela pouze do roku 1863, kdy byla trať přestavěna na klasickou železnici s parostrojním provozem, kterou provozovala Buštěhradská dráha. Od zavedení parostrojního provozu se nejezdí do Lán, ale na Kladno.

(4) Čekárna s pokladnami v dejvické staniční budově v prosinci 2005.

V roce 1868 byla prodloužena trať Buštěhradské dráhy z Brusky do Buben, kde se napojila na Severní státní dráhu Praha - Ústí nad Labem - Drážďany (dopravce Společnost státní dráhy) a vlaky po ní mohly pokračovat na pražské (dnešní Masarykovo) nádraží.

(5) Železniční stanice Praha - Dejvice od kladenského zhlaví, z nadjezdu Svatovítské ulice. Vpravo stavědlo 2 v km 3,9, vlevo od přímé traťové koleje traťmistrovská kolej. Prosinec 2005.

Kromě názvu Bruska bylo současné dejvické nádraží dříve známo také jako Písecká brána. V letech 1925 - 1941 neslo název Dejvice a od roku 1941 Praha - Dejvice.
Podle současného staničení leží stanice Praha - Dejvice v kilometru tratě 3,7 (počítáno ze stanice Praha - Bubny). Trať číslo 120 je dosud jednokolejná a neelektrifikovaná. Stanice Praha - Dejvice má tři dopravní koleje, kromě nichž se před staniční budovou nacházejí ještě dvě koleje manipulační (nejbližší a nejvzdálenější od budovy). Neobvyklá výpravní budova pochází z roku 1873 a vchází se do ní z Václavkovy ulice. Cestujícím v budově slouží výdejna jízdenek. Skryt očím zůstává prezidentský salonek z roku 1937.

(6) Souprava motorového vozu 810 "orchestrion" s přívěsným vozem Btax na osobním vlaku do Rakovníka ve stanici Praha - Dejvice v prosinci 2005.

Staniční budova není jedinou zajímavou stavbou na dejvickém nádraží. Na opačné straně kolejiště (od Masarykova nádraží v pohledu vlevo od trati) stojí přestavěná budova koněspřežné dráhy, původně přízemní. V jejím sousedství se nachází vodárna z dob parostrojního provozu.

(7) Pražské zhlaví se stavědlem 1 v km 3,3 a přejezdem Bubenečské ulice, prosinec 2005.

Ke stavění výhybek a návěstidel slouží v Dejvicích dvě stavědla, číslo 1 na pražském a číslo 2 na kladenském zhlaví. Do obvodu stanice patří čtyři návěstidla, na obou stranách stanice vjezdové s předvěstí a odjezdové. Návěstidla u pražského zhlaví jsou světelná a u kladenského zhlaví mechanická.

(8) Pohled od přejezdu Bubenečské ulice na stavědlo 1 na pražském zhlaví, březen 2007.

Jediná vlečka, která se dochovala do nedávné doby, vycházela z kladenského zhlaví vpravo od trati v pohledu od Prahy a vedla pod nadjezdem Svatovítské ulice do vojenské zásobárny. Dnes už je snesena.

(9) Kladenské zhlaví s mechanickým odjezdovým návěstidlem, prosinec 2005.

Po trati číslo 120 jsou vedeny vlaky osobní (zastávkové), spěšné a rychlíky. V Dejvicích zastavují všechny. Pražskou konečnou těchto vlaků je Masarykovo nádraží. Opačným směrem jezdí do Kladna, Rakovníka, Kralup nad Vltavou přes Kladno nebo rychlíky až do Chomutova.

(10) "Zamračená" řady 749 a "šlechtična" 434.2186 před výpravní budovou v Dejvicích při Pražském železničním dni 20. září 2003.

Úsek tratě Praha - Kladno - Kamenné Žehrovice spadá do pásem Pražské integrované dopravy a v úseku Praha - Kladno je zavedena plná integrace, v osobních a spěšných vlacích zde tedy platí i vybrané druhy jednotlivých jízdenek PID.
Jedním směrem jedou od čtyř hodin ráno do půlnoci vlaky jednou až dvakrát za hodinu. S ohledem na to, že je širá trať jednokolejná, se v Dejvicích vlaky často míjejí.
Provoz je zajišťován nejčastěji soupravami motorových vozů řad 810, 843 a 854 s vozy přívěsnými resp. řídícími, případně diesel-elektrickými lokomotivami řady 714 "lego" s přívěsnými vozy k vozům motorovým.

(11) Na opačné straně kolejiště než současná staniční budova stojí přestavěná původní budova pražsko-lánské koněspřežky a vodárna Buštěhradské dráhy. Prosinec 2005.

V posledních letech se uvažuje o přestavbě tratě z Prahy do Kladna na dvoukolejnou a o její elektrifikaci. Zároveň by měl vzniknout jakýsi záhyb této tratě, který by obsloužil také ruzyňské letiště a spojil jej s centrem obou měst. V této souvislosti se diskutovalo o tom, zda by bylo lepší obsloužit letiště železnicí či prodloužením trasy metra A z Dejvické. Nakonec bylo rozhodnuto o realizaci obou projektů, na zahájení ani jednoho z nich se však nedostávají finanční prostředky.

(12) Z kladenského zhlaví vycházející vlečka vojenské zásobárny byla již snesena. Prosinec 2005.

Pokud by byla trať podle projektu přestavěna na dvoukolejnou, stala by se z Dejvic pouze zastávka bez výhybek. Ta by byla zahloubena pod zemí, aby mohl být zrušen úrovňový přejezd Bubenečské ulice. Podzemní zastávka by měla ostrovní nástupiště s jednou kolejí z každé strany, které by bylo spojeno podchodem s vestibulem stanice metra Hradčanská.

(13) Předvěst mechanického vjezdového návěstidla stanice Praha - Dejvice ve směru od Kladna v km 5,1. Prosinec 2005.

V těsné blízkosti železniční stanice Praha - Dejvice, ale na opačné straně kolejiště než výpravní budova, leží na ulici Milady Horákové zastávka tramvají a městských, regionálních i dálkových autobusů Hradčanská a pod ní i stejnojmenná stanice trasy metra A. Na straně výpravní budovy je ukončena v ulici Pod Kaštany autobusová linka číslo 131. Její konečná je nazvána rovněž Hradčanská.

(14) Karosa B 732 ev. č. 5685 (r. v. 1990, garáže Řepy) na konečné linky 131 Hradčanská v ulici Pod Kaštany, duben 2006.

Zpět na hlavní stranu