Pražské železniční stanice a zastávky

Praha - Vysočany

(1)

(1) Elektrická jednotka řady 451 na osobním vlaku do Kolína v železniční stanici Praha - Vysočany v květnu 2005.

V roce 1872 zahájila provoz Turnovsko-kralupsko-pražská dráha na trati z Neratovic do Prahy a spolu s ní i železniční stanice ve Vysočanech. O rok později byla zprovozněna trať Rakouské severozápadní dráhy z Hradce Králové přes Nymburk do Prahy. Tratě obou společností se stýkaly právě ve stanici Vysočany a poté se opět rozdělovaly. Turnovská trať byla v Praze ukončena na dnešním hlavním nádraží a nymburská trať na Těšnově.

(2)

(2) Výpravní budova ŽST Praha - Vysočany v pohledu z Paříkovy ulice, listopad 2003.

Dnes je trať Praha - Lysá nad Labem - Nymburk - Poděbrady - Kolín označena číslem 231 a je dvoukolejná a elektrifikovaná. Trať 070 Praha - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav - Turnov je jednokolejná a neelektrifikovaná.
Město Vysočany bylo připojeno ke Praze v roce 1922. Od roku 1941 nese i vysočanská stanice název Praha - Vysočany.

(3)

(3) Čekárna s výdejnami jízdenek ve vysočanské staniční budově, leden 2006.

Staniční budova s nástupišti je umístěna netradičně ostrovně v sevření kolejiště a je proto přístupná pouze podchodem. Na jižní straně budovy (směrem k Vysočanům) leží kolejiště nymburské tratě číslo 231, na severní straně kolejiště turnovské tratě 070. Ostrovní umístění staniční budovy žádná další železniční stanice v Praze nemá.

(4)

(4) Hala vysočanské staniční budovy se zachovanými historickými orientacemi, květen 2005.

Kolejiště stanice Praha - Vysočany je umístěno na náspu ve svahu, který je zpevněn opěrnou zdí. Ačkoli je nádraží poměrně rozlehlé, významné a využívané, je poněkud skryté očím. Od vestibulu stanice metra Vysočanská a tramvajové zastávky Nádraží Vysočany na Sokolovské ulici je třeba dojít stoupající Paříkovou ulicí k podchodu do staniční budovy, který vede z kolmé ulice Podnádražní.
Kromě širokého podchodu z Podnádražní ulice je budova spojena ještě úzkým podchodem s ulicí U Vinných sklepů na druhé (severní) straně kolejiště.

(5)

(5) Portál podchodu z Podnádražní ulice do vysočanské staniční budovy, květen 2005.

Ve výpravní budově slouží cestujícím dvě haly, které jsou napojeny z podchodu každá schodištěm na jednu stranu a průchod mezi nimi je umožněn pouze mimo budovu po nástupištích. V jedné hale se nacházejí výdejny jízdenek, lavičky a pragotron s odjezdy vlaků. Ve druhé hale jsou z drážních materiálů a zařízení umístěny pouze jízdní řády, zato jsou tu však na zdi zachovány pozůstatky původních česko-německých historických orientací.

(6)

(6) Podchod z Podnádražní ulice do staniční budovy, na který navazuje úzký podchod do ulice U Vinných sklepů. Leden 2006.

Staniční budova leží dle staničení Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy v km 6,6 (od hlavního nádraží) a podle zároveň platného staničení Severozápadní dráhy v km 29,1 (od Lysé nad Labem).
Kolejiště nymburské tratě je před staniční budovou tvořeno čtyřmi dopravními a jednou manipulační kolejí. Osobní vlaky používají dvě nejbližší koleje k budově, u ostatních kolejí nejsou zřízena nástupiště. Až na výjimky tuto část kolejiště využívají pouze vlaky ve směru na Nymburk.

(7)

(7) Úzký podchod od nádražní budovy do ulice U Vinných sklepů, leden 2006.

Kolej nejblíže k budově je umístěna výše než ostatní a schod mezi první a druhou kolejí od budovy umožňuje existenci nástupiště, díky kterému je po přejití první koleje (služebně 12.) možný do vlaků na druhé koleji (služebně 14.) snazší nástup.

(8)

(8) Kolejiště na jižní straně budovy - 1. kolej leží v úrovni nástupiště 2. koleje. Leden 2006.

Na straně turnovské tratě se před budovou nachází pět dopravních a dvě manipulační koleje. Osobní vlaky staví na dvou nejbližších kolejích k budově. Kromě většiny vlaků od Nymburka do Prahy se jedná o oba směry tratě do Turnova.

(9)

(9) Diesel-elektrická lokomotiva řady 742 "kocour" v čele osobního vlaku do Mladé Boleslavi v kolejišti na severní straně budovy ŽST Praha - Vysočany, leden 2006.

Na obou zhlavích stanice je možný přejezd vlaků z jedné strany nádražní budovy na druhou. Ve staniční budově jsou přítomni dva výpravčí. Na každém zhlaví je umístěno stavědlo obsazené dvěma signalisty (dozorcem výhybek a výhybkářem, z toho výhybkář má službu pouze v určitém období). Výhybky se přestavují elektromagneticky nebo ručně na místě, návěstidla jsou světelná.

(10)

(10) Elektrická lokomotiva řady 150 "potkan" v čele rychlíku do Hradce Králové v Praze - Vysočanech v červnu 2005.

Po trati číslo 231 jsou vedeny vlaky osobní (zastávkové) a rychlíky. Ve Vysočanech zastavují všechny. Před zavedením grafikonu 2006/2007 10. prosince 2006 byly po trati vedeny i expresy, které společně s některými rychlíky Prahou - Vysočany projížděly.
Úsek tratě Praha - Stratov je zařazen do pásem Pražské integrované dopravy a úsek Praha - Lysá nad Labem - Ostrá je spolu s navazující tratí 232 z Lysé nad Labem do Milovic plně integrován, tzn. v zastávkových vlacích platí kromě předplatních legitimací PID také vybrané jednotlivé jízdenky.

(11)

(11) Pohled na kolejiště ŽST Praha - Vysočany s ostrovním umístěním výpravní budovy od počernického zhlaví, vlevo elektrická jednotka řady 451 na osobním vlaku do Kutné Hory. Leden 2007.

Osobní (zastávkové) vlaky jsou tvořeny téměř výhradně modrými elektrickými jednotkami řady 451 a 452 "panťáky" a od začátku platnosti grafikonu vlakové dopravy 2006/2007 10. prosince 2006 také dvoupodlažními elektrickými jednotkami řady 471, které mají i oddíl 1. třídy. Většina zastávkových vlaků je z Vysočan směrem do centra města vedena na Masarykovo nádraží. Poslední večerní vlaky jsou ukončeny na hlavním nádraží, odkud vyjíždějí také první vlaky ranní. Některé zastávkové vlaky jsou z důvodu nízké kapacity Masarykova nádraží ve Vysočanech ukončeny. Druhou konečnou zastávkových vlaků je Lysá nad Labem, Nymburk, Kolín nebo Kutná Hora hlavní nádraží. Ve špičkách pracovních dnů je zaveden pravidelný interval 30 minut, v ostatních obdobích 60 minut.

(12)

(12) Stavědlo 1 na počernickém resp. satalickém zhlaví ŽST Praha - Vysočany, leden 2006.

Rychlíky jezdí na hlavní nádraží a většinou pokračují ještě na Smíchov. Jejich druhou konečnou je Trutnov, Hradec Králové a Letohrad.

(13)

(13) Rychlík do Tanvaldu v čele s lokomotivou řady 749 "zamračenou" v kolejišti na severní straně budovy ŽST Praha - Vysočany, leden 2006.

Po trati 070 jsou vedeny osobní (zastávkové) vlaky a rychlíky. Ve Vysočanech všechny zastavují. Do Pražské integrované dopravy spadá úsek Praha - Všetaty, přičemž v úseku Praha hlavní nádraží - Praha Čakovice je zavedena na zastávkových vlacích plná integrace.

(14)

(14) Osobní vlak v čele s motorovým vozem řady 854 "hydra" odjíždí z Prahy - Vysočan na hlavní nádraží v květnu 2005.

Osobní vlaky jsou v Praze ukončeny na hlavním nádraží, ale častěji ve Vršovicích. Hlavní nádraží poté využívají pouze jako nácestnou zastávku. Rychlíky jedou z Vršovic vždy. Druhá konečná vlaků je ve Všetatech nebo Mladé Boleslavi, většina rychlíků jede přes Turnov do Tanvaldu. Do zavedení grafikonu vlakové dopravy 2005/2006 11. prosince 2005 jezdily některé zastávkové vlaky z Prahy až do Turnova.

(15)

(15) Opuštěná váha v Praze - Vysočanech, leden 2006. V pozadí je vidět ostrovní umístění staniční budovy.

Osobní vlaky jezdí jednou za hodinu až za dvě a půl hodiny v různých intervalech. Jsou obsluhovány především soupravami motorových vozů řady 854 "hydra" s přípojnými vozy Btn.

(16)

(16) Pracovní a obytné vozy odstavené v kolejišti ŽST Praha - Vysočany, leden 2006.

Železniční stanice Praha - Vysočany má pro osobní dopravu velký význam. Pro dopravu obyvatel z Vysočan do centra města sice pro dobrou obsluhu oblasti městskou dopravou význam nemá, je však využívána pro cesty ven z města.

(17)

(17) Vlečka ČKD, kterou dnes využívá přepravce sídlící v areálu opuštěného podniku. Leden 2006.

Význam stanice pro nákladní dopravu už je proti minulosti značně omezený. Z počernického (satalického) zhlaví stanice vycházejí dvě vlečky. Vlečka ČKD (vpravo od tratě v pohledu od Prahy) je pozůstatkem původního rozsáhlého vlečkového kolejiště ve zdejších průmyslových závodech. V současnosti ji využívá přepravce sídlící v areálu opuštěného podniku. Vlečka Pekárny (vlevo od tratě) vedoucí do někdejšího mlýna a pekáren Odkolek se opuštění závodu nepoužívá a neudržuje, v říjnu 2006 byla přesto její část od napojení na zhlaví železniční stanice ke vratům podniku rekonstruována.
Z pražského zhlaví vychází vpravo od tratě v pohledu ku Praze vlečka Rozvodny.

(18)

(18) Vysočanské pekárny Odkolek jsou již opuštěné. Jejich vlečka donedávna neutěšeně zarůstala (snímek z listopadu 2005), a ačkoli se nepoužívá ani dnes, v říjnu 2006 však byla rekonstruována.

Za pozornost stojí z pražského zhlaví vlevo od tratě v pohledu ku Praze odbočující kusá kolej, která je pozůstatkem zrušené tratě na Těšnov. Po této trati z roku 1873 byly vedeny vlaky z nymburské tratě dnešního čísla 231 i vybrané vlaky turnovské tratě 070. Osobní doprava na ní byla ukončena v roce 1972 a zcela přestala být projížděna v roce 1984.

(19)

(19) Vlečka rozvodny určená pro přistavení pojízdné měnírny. Leden 2006.

(20)

(20) Konec opuštěné koleje tratě z Vysočan na Těšnov, která byla zrušena v roce 1984. Leden 2006.

Na zarostlé koleji někdejší těšnovské tratě dosud svítí návěstidlo pro posun. Kolej klesá směrem k Balabence a po několika stech metrech náhle končí v lese. Opuštěné, zcela zarostlé těleso bez kolejí a dále od stanice i bez pražců, vede až k mostu přes Rokytku, jehož železná část je snesena a zachovány jsou pouze dva vysoké kamenné oblouky, každý na jednom břehu. Na druhé straně Rokytky těleso krátce pokračuje i se zachovanými pražci, ale dále směrem k Palmovce už je odkopáno. Další pozůstatky po zrušené trati se nacházejí na území bývalé stanice Praha - Libeň dolní nádraží a v Karlíně.

(21)

(21) Tramvajová souprava T3M na lince 8 v zastávce Nádraží Vysočany, léto 2003.

Obsluha vysočanského nádraží městskou hromadnou dopravou je velmi kvalitní, ačkoli linky nezastavují přímo před budovou. Na Sokolovské ulici se nachází vestibul stanice metra B Vysočanská a tramvajová zastávka Nádraží Vysočany, kterou obsluhují linky 8 a 19 a noční 54. Daleko není ani druhý vestibul stanice metra na náměstí OSN, u kterého se nacházejí zastávky většího počtu městských i příměstských autobusových linek.

Zpět na hlavní stranu